← Natalie's Troubles

Jak jsem se přes noc stala matkou

13. 5. 2020

Často jsem zastávala a zastávám roli matky vůči svým sourozencům. A možná i nejen vůči nim. Když přišlo na třídní schůzky či návštěvu lékaře, vždy se na mě, jako na nejstarší dceru, spoléhalo. 
Dnešní návštěva oftalmologie s mladší sestrou tedy nebyla výjimkou.

„Dobrý den,“ zvolaly sborově paní doktorka se sestřičkou. Vydezinfikovaly jsme si ruce a už to začalo: „Paní Xová, pojďte prosím za mnou,“ zavolala si mě lékařka. Paní? To skoro zní jako by si myslela, že jsem sestřina matka. Ale to je blbost!

„Popište mi prosím, co všechno se od poslední návštěvy změnilo…“ Ona si asi fakt myslí, že jsem matka?! Sebevědomě jsem odpověděla
na veškeré dotazy. Po zkoušce zraku paní doktorka povídá: „Paní Xová, vypadá to, že má mínus dvě dioptrie, ale dáme jí nejprve doporučení
na nižší a uvidíme za půl roku.“

Vykapaly sestře oči a poslaly nás do čekárny. „Paní Xová, zatím se můžete jít projít a za 15 minut si vás vyzvedneme na došetření.“

„Nepřijde ti, že si myslí, že jsem tvoje máti?“ Sestra se jen zmůže
na souhlasný smích.

Po patnácti minutách už jsme opět stály v ordinaci. Paní doktorka si zavolala mojí sestru k nějakému stroji a povídá: „Tak teď se zkus podívat
na světla vedle maminky…“ Tak je to jasný, mají mě za matku! Neubránila jsem se hlasitému zasmání. Paní doktorka prověřuje ještě další věci
a po dokončení kontrol přidává třešničku na dort: „Tak, už můžeš jít
za maminkou.“ Stále dělám jakoby nic.

Poté jsme si se sestřičkou domlouvala termín další kontroly. „Ten pátek by vám tedy vyhovoval?“ Termín domluven. Dále jsme doplňovaly údaje
do zdravotní karty mé sestry, a protože jsem je chtěla konfrontovat,
při doplňování e-mailu jsem vyhrkla: „Asi vám dám spíše e-mail matky.“ Jo, teď jsi jim to fakt nandala! Paní doktorka se na mě tak nějak zvláštně podívala. Nedošlo mi, že to může vyznít tak, že dávám kontakt
na „babičku“… Beru zpět, pořád jsem matkou. Matka Natka.

Dostala jsem všechna možná zdravotní doporučení, poděkovala jsem a šlo se.

Nevím, jestli to bylo rouškou, mým vzhledem nebo mou „seriózností“, každopádně platí, že věk je jenom číslo. Ve svých dvaceti letech jsem schopna vypadat, že jsem porodila svou o šest let mladší sestru!

Líbil se vám článek? :)

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *